Rusko

Chrám Vzkříšení Krista v Petrohradě

kvě 21 2014

Určitě znáte chrám Vasila Blaženého, který si hoví na Rudém náměstí v Moskvě. Poněkud bláznivá, až příliš barevná stavba plná kopulí a věžiček se stala symbolem Moskvy. Petrohrad, město na řece Něve u Finského zálivu, má také svůj symbol, a tím je právě chrám Vzkříšení Krista.

Mnozí, kteří navštívili jak Moskvu, tak Petrohrad, se shodují na tom, že chrám Vzkříšení Krista (neboli Spas na Krovi, jak se nazývá v originále) se jim líbil více. Oproti chrámu Vasila Blaženého není tak divoce barevný (i když nelze říct, že by byl střízlivý), stojí hned vedle jednoho z mnoha petrohradských kanálů a také zeleného parku.

Chrám byl postavený v místě, kde byl zavražděný car Alexandr II. – je věnován jeho památce. Stavba započala v roce 1883 za vlády cara Alexandra III., který chrám zamýšlel věnovat památce svého otce. Vše však probíhalo poměrně pomalu, takže chrám byl hotový až v roce 1907 za nového cara, Nikolaje II. Stavbu finacovala carská rodina, ale také mnoho dobrovolných přispěvatelů.

Chrám Vzkříšení Krista

Chrám Vzkříšení Krista - commons.wikimedia.org

Chrám se nachází hned vedle Gribojedova kanálu v místě, kde cara Alexandra II. smrtelně zranil pokus o atentát. Architektonické pojetí chrámu Vzkříšení Krista se liší od jiných chrámů v Petrohradě. Architektura města je převážně barokní nebo neoklasicistní, chrám Vzkříšení Krista však vzývá tradiční hodnoty ruského folkloru. Vypadá jako rekvizita z pohádky.

Pokud vám nestačí pokochat se neobvyklým vzhledem chrámu zvenčí, můžete za poplatek navštívit i interiér. Uvnitř se nachází spousta mozaiek (až 7500 metrů čtverečních) a práce nejslavnějších ruských umělců té doby, například Viktora Vasněcova nebo Michaila Vruběla.

Během revoluce roku 1917 byl chrám vypleněn a interiér byl vážně poškozen. Sovětská vláda chrám uzavřela až do třicátých let. Svou roli pak sehrál během obléhání Leningradu, kdy chrám sloužil jako dočasná márnice pro ty, kteří zemřeli v boji nebo podlehli na následky hladovění či nemoci. Po válce byl chrám využíván dokonce jako skladiště pro zeleninu. Chrám byl znovuotevřen roku 1997 po téměř třiceti letech rekonstrukčních prací, neslouží už však věřícím, ale jako muzeum mozaiky.